Karlovarská Vila Preciosa se stala kulturní památkou.
Karlovarská Vila Preciosa, která je součástí honosné vilové kolonie označované jako Westend, je památkově chráněná. Jde o druhou vyhlášenou kulturní památku v Karlovarském kraji v tomto roce. Iniciativa k prohlášení za kulturní památku vzešla od samotných vlastníků objektu, uvedl v tiskové zprávě Národní památkový ústav v Lokti. Vila slouží jako bytový dům.
Hlavní iniciátorkou byla předsedkyně společenství vlastníků jednotek Helena Degerme. Její aktivitu podpořili všichni vlastníci bytů. “Mým celoživotním mottem je ‘Patrimonium pro futurum – dědictví pro budoucnost‘ a vila si určitě zaslouží být zachráněná jako jedna z architekturních perel Karlových Varů,” uvedla Degerme.
Vila byla postavena v letech 1902 až 1903 ve stylu vznosné francouzské neorenesance. Jejím stavitelem i stavebníkem byl Josef Waldert, který výrazně ovlivnil tvář Karlových Varů. Je ukázkou reprezentativní vilové architektury pozdního historismu v Karlových Varech. Svou architekturou spoluvytváří typický kolorit nejstarší a nejvýznamnější vilové čtvrti Westend, jež se vyvíjela od sedmdesátých let 19. století. Je součástí lázeňské památkové rezervace, která je od roku 2021 součástí světové památky UNESCO Slavná lázeňská města Evropy.
Význam vily spočívá ve vysoké míře autenticity jak v exteriéru, tak interiéru. Fasády disponují bohatými štukovými dekory a původními výplněmi. Na mansardové střeše se dochovala historická krytina z přírodní štípané břidlice a zdobné prvky výrazné mansardové římsy. Reprezentativní řešení vily podtrhuje štuková výzdoba společných schodišťových prostor a další dekorativní interiérové prvky jako dlažby, zábradlí či výtahová klec, stojí ve zprávě.
V Karlovarském kraji se letos stal kulturní památkou také Dům Král anglický, jenž stojí nad Mlýnskou kolonádou v centru lázeňské zóny. Na území Karlových Varů jde o jeden z posledních zachovaných pozdně klasicistních objektů s dochovaným vnějším výrazem i vnitřní dispozicí s původními prvky interiéru.
Zdroj: ČTK, foto: commons. wikimedia, Jan Starec